Tohle jsou cesty několika obyčejnejch pěšáků. Jen kolem prosvištěli na dloooooouhých pochodech. Fotografováno za chůze (mobilem),.. fotky slouží jako dokument....a....mapa trasy....
více 

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Pochod z Martinic přes Blažejovice, Vranice, Ježov k hradu Klosterberk (...nádherné místo, kde žádný hrad nenajdete. Nalezitelné jsou toliko příkopy a nerovnosti, které naznačují jaké mělo místo dispozice a jak bylo situováno.) Krásný výhled přes Želivku na kostel v Zahrádce. Cesta zpět přes Snět. Zámek Martinice, farmářské trhy a obrovské vetešnictví a kramářství. Rada na cestu. Noste s sebou košík. Je léto.
více  Zavřít popis alba 
  • 12.7.2014
  • 763 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 21.4.2012
  • 584 zobrazení
  • 0
  • 00
Pochod z Trhového Štěpánova po zelené značce ke studánce, přes Rataje, Pavlovice až k Blanici. Návštěva ve mlýně. Mlýn je majetkem města Vlašimi, které už ochráncům přírody schválilo smlouvu o smlouvě budoucí na koupi areálu. Objekt je v havarijním stavu a potřebuje kompletní rekonstrukci. Částečně ho už několik let využívá občanské sdružení Strom. Má tam základnu pro své letní dětské tábory, které pořádá na přilehlé louce. http://www.kupsak.cz/. OTS Žabí údolí. Záchranná stanice ČSOP Vlašim. Cesta stejnou trasou zpět do T.Š.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 21.6.2014
  • 571 zobrazení
  • 0
  • 11
Lom ve Vlastějovicích, kdysi důl, pod námi v hloubce 100m ( z pohledů fotek) šachty a chodby, všude ametyst, zlato, ruda a drahé kamení. A naše krásná a dobrá Annenská studánka.
http://old.speleo.cz/soubory/speleo/sp11/index.htm ( hledej v seznamu causa Fiolník)
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2014
  • 563 zobrazení
  • 0
  • 00
  • červenec 2010
  • 537 zobrazení
  • 1
  • 00
Hic už brzy ráno,... na konci 34 stupňů C. Pochod hlubokým chladivým údolím Medenického potoka ( i fotomobil se zamlžoval a zachlazoval) z Lomce do Třebonína,...na ledové, průzračné, podzemní jezero v lomu. Dále do Chedrbí a Dubinou, údolím Klejnarky k Hraběšínu, na Paběnice a zpět do Lomečku a Lomce.
Pochod krajinou, kde hospody otevírají až večer, krajinou uzavřených společností, technických důvodů, ale ochotných (i neochotných) lidí, když pěšák požádá o vodu. Pochod jsme přežili ve zdraví i díky třešním!!! Pozor na dostatek tekutin a cukru!!! Je léto!
Mezi obcemi Lomec a Třebonín vytváří Medenický potok (který jinak teče převážně rovinatou krajinou) hluboké a úzké údolí, které je nejhezčí a nejzajímavější částí celého jeho toku. Potok zde erozním zářezem proráží okrajem Českomoravské vrchoviny, z Kutnohorské plošiny do Čáslavské kotliny. Celé údolí je zalesněné, s příkrými svahy, na obou stranách se vyskytují i poměrně vysoké skály. Tento zářez končí u chovného rybníku nedaleko Třebonína.
Další zajímavostí tohoto údolí je výskyt krystalického vápence (mramoru). Zde byl tak kvalitní, že se vyplatilo dobývat ho v podzemních lomech důlním způsobem. Jeden z dochovaných lomů se nachází na pravé straně údolí (blíže k Třebonínu), v horní části svazu (asi 20 až 30 metrů nad potokem). Vytěžený prostor má celkovou délku asi 60 metrů, aby nedošlo ke zborcení jeskyně, je chodba podepřena ponechanými skalními pilíři. Na několika místech je patrná též grafitová žíla. Druhý podzemní lom se nachází naopak na druhém (levém) břehu potoka, již téměř na konci údolí, v menší výšce nad potokem. Tento lom je téměř celý zatopený, vzniklo v něm podzemní jezírko, které využívají potápěči. Vytěžená surovina se zpracovávala na vápno v nedaleké vápence u Třebonína. Tato vápenka již zcela zanikla, ale lokalita je dodnes na mapách označena "Vápenka" a odsud pochází i název nedalekého mlýna.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 19.7.2014
  • 476 zobrazení
  • 1
  • 44
S využitím nízkého stavu vody jsme sestoupili do Čertových děr. Po prozkoumání (baterku s sebou) výstup po skále nahoru. (doporučujeme jištění lanem)
Do ledečského krasu náleží i pozoruhodná jeskynní partie v sousedním údolí Želivky, zvaná Čertovy díry. Vystupuje asi 1,5 km jihozápadně od obce Kožlí a je součástí pravého údolního svahu se strmými útesy Doupných skal, dnes do značné míry zatopených přehradní nádrží Švihov. Ta je zásobárnou pitné vody a celá partie i s jeskyněmi byla zahrnuta do ochranného pásma. Pozoruhodné je, že zdejší “děravé” skály nejsou jen vápencové, ale naopak zde už výrazně převažují nekrasové ruly. Vápence totiž podlehly rušivým účinkům říční i srážkové vody a na místě jejich původního výskytu zůstaly členité jeskynní dutiny – Čertovy díry. Tvoří je dvě nevelké síně propojené chodbičkami a asi osm metrů hluboká propástka – celá partie však vystoupí “na den” jen při nízkém stavu vody v údolní nádrži.
Doc. RNDr. Jan Vítek V ledečských vápencích
Vyšlo v čísle 15/2007 týdeníku Veřejná správa
více  Zavřít popis alba 
  • 23.8.2014
  • 465 zobrazení
  • 0
  • 00
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 15.5.2010
  • 451 zobrazení
  • 0
  • 00
Z Červených Janovic, po prohlídce zámku do Paběnic, krásné vesnice s Viktorovou vilou, mlejnem a dočasně zavřenou krčmou....stále tou krajinou rybníků ...ke Katlovu , přes Zadní, Plhov a Chvalov, marastem, mlhou ale krásnou KRAJINOU!!! (raz dva tři) http://www.pabenice.cz/vila.htm
více  Zavřít popis alba 
  • 9.3.2013
  • 444 zobrazení
  • 0
  • 00
První zmínka o vsi Tupadly pochází z roku 1212. Barokní zámek v podobě, kterou získal po přestavbě z druhé pol. 17. stol. stojí v centru obce. Zámku vévodí mohutná věž, postavení nad hlavním vchodem do zámku.
Zámek je v současné době v soukromém vlastnictví a veřejnosti není přístupný. Zámek patří k chráněným kulturním památkám.
Areál bývalého pivovaru v obci Tupadly u Čáslavi.
Pivovar byl založen v roce 1749, pivovarský provoz byl uzavřen v roce 1961. Maximální výstav piva byl 17 000 hl. Vyrábělo se tu mj. Tupadelské 10ti stupňové světlé výčepní pivo. Mezi jeho majitele patřili: František Josef kníže Auersperg (1869), Ferdinand kníže Auersperg, Dr. Josef hrabě Trauttmansdorff, Dr. Josef hrabě Trauttmansdorff - národní správa, Českoslovesnký stát, Vrchní správa státních pivovarů v Benešově a Východočeské pivovary, n.p.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.9.2013
  • 401 zobrazení
  • 0
  • 00
Všebořice leží severně od bývalých Dolních Kralovic v nadmořské výšce 420 m. První zmínka je z roku 1352. V té době je zde zmiňován kostel sv. Jiljí.
V blízkosti vsi je myslivna, kde se v roce 1850 narodil hudební skladatel Zdeněk Fibich.
Ves vznikla na místě čtrnácti rybníků, které zde dříve bývaly. Dodnes jsou Všebořice rozděleny na dvě části rozsáhlou loukou, táhnoucí se jejich středem. Ta vznikla právě zrušením zmíněných rybníků. Jméno vesnice vzniklo z osobního jména Všebor. Prvním majitelem Všebořic, sídlícím na zdejší tvrzi, byl Otík ze Všebořic.
V letech 1394 a 1395 sídlil na zdejší tvrzi Hroch z Čabelic a ze Soutic. Spolu se svým příbuzným, knězem Rinardem, zřídil ve zdejším kostele oltář svaté Kateřiny. Ke konci 15. století seděl na tvrzi Vilém Vrbík z Tismic a na Všebořicích se svou manželkou, rozenou Voračickou z Paběnic. Majitelé na všebořické tvrzi se střídali až do doby třicetileté války, kdy po ní zbyly pouze rozvaliny.
V roce 1657 došlo k oddělení Všebořic od Lukavce a jejich připojení ke Křešínu. Odtud se v roce 1677 dostala vesnice k dolnokralovickému panství. V té době toto panství koupil Vojtěch Jan Voračický z Paběnic. K dolnokralovickému panství příslušely Všebořice až do roku 1848. Po zřízení ledečského okresu připadla ves pod něj a pod soudní okres Dolní Kralovice. Ve Všebořicích došlo ke zřízení obecního úřadu. Při sčítání obyvatel v roce 1869 zde žilo 285 lidí.
Děti ze Všebořic docházely do školy v Dolních Kralovicích. Dvoutřídní škola byla ve Všebořicích zřízena v roce 1879. Docházeli do ní i školáci z Radíkovic a Kounic.
V roce 1900 zde bylo 48 domů, lihovar a cihelna. Před druhou světovou válkou se v cihelně vyrábělo ročně asi 150 tisíc kusů plných cihel.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.4.2015
  • 372 zobrazení
  • 0
  • 00
Kroužení kolem kopce Vlachov a hledání hradiště.(místo nejspíš mylně označené na jedné mapě.) Polipsy, kostelík Všech Svatých a zvonice, patrně nejnižší na světě. Nízká hranolová zvonice s bedněným pláštěm byla postavena po zřícení kostelní věže následkem požáru roku 1725. Zvonová stolice stojí přímo na nízké podezdívce, nese dva zvony.... A ještě poučné video!
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 6.4.2013
  • 345 zobrazení
  • 0
  • 11
2 komentáře
  • prosinec 2010 až leden 2017
  • 332 zobrazení
  • 0
  • 22
Z vybavení a zařízení mlýna se nedochovalo téměř nic. Voda z náhonu byla dávno odvedena. Pouze ztrouchnivělá hřídel, která trčela z masivních zdí mlýna dávala tušit, že zde bývalo mlýnské kolo. V minulých desetiletích byl zvelebován dle vkusu bývalého majitele a mně připomínal spíše chatu z Posázaví. Interiér byl temným labyrintem malých místností .
Dům musí být prostorný, tak jako nekonečná příroda kolem a tak jsme ho očistili od všech zbytečností a nechali vyniknout jeho podstatě - bytelnosti a důstojnosti kamene, nejkrásnějšího odstínu žuly co znám. Přidali jsme kamenné štíty - jeho tvář. Byl mírně zvýšen, aby alespoň trochu mohl „soupeřit “s nekonečně vysokými lesy kolem.
Dům je určen pro víkendový odpočinek s výhledem stálejšího bydlení. Vnější rozměr má cca 9 x 8m. V přízemí je kuchyně s jídelnou, o patro výše obývací pokoj s krbem, V podkroví je ložnice s koupelnou. V domě je minimum dveří a příček. V suterénu se nachází technická místnost a sklad vín.
Všechna okna mají okenice. Jejich otevření nejen signalizuje příjezd majitelů, ale také otevírají život v domě do něhož může vstoupit okolní příroda se svými barvami. Především scenérie za velkým oknem obývacího pokoje je obrovskou televizní obrazovkou, je příběhem, který lze sledovat hodiny. V hladině nově zbudovaného jezera se zrcadlí celé údolí a genius loci tohoto místa.
Dům před rekonstrukcí vykazoval značné trhliny na několika místech. Stropy jsou proto navrženy jako železobetonové a zpevňují celou stavbu. Deska v posledním podlaží je v bočních stěnách vytažena a nese krov, ten nemá žádné kleštiny a ponechává otevřený prostor v podkroví. Původní kamenné zdivo šířky až 1 m je doplněno o předstěnu ze sádrokartonu s parozábranou a tepelnou izolací.
Autorská zpráva
Rekonstruovaný objekt je výjimečný hned z několika důvodů.
Stavebník a architekt přistupovali k rekonstrukci torza bývalého mlýna s vědomím nutnosti zachovat vazbu stavby na okolní prostředí, tedy nepotlačit jejich krásu a vytvořit podmínky pro vzájemné splynutí. Objekt se nachází mezi výše položeným lesním jezerem a nově vybudovaným, níže položeným jezerem druhým. Torzo bývalého náhonu a koryto potoka pak dokonalost umístění stavby a malebnost krajiny jen umocňují.
V maximální možné míře byl využit původní stavební materiál - v okolí se vyskytující žula se zvláštním odstínem. Původně nízký objekt byl mírně zvýšen nově vybudovanými kamennými štíty. Výškou, sklonem střech i použitým materiálem harmonizuje tedy naprosto s okolní krajinou, snad s výjimkou střešního okna.
Vnitřní dispozice a použité konstrukční řešení je jednoduché a je určeno vnějším rozměrem domu 9 x 8 metrů, při síle stěn více jak jeden metr. Dolní prostor tvoří kuchyně s jídelnou, o patro výše je obývací pokoj a v podkroví ložnice s malou koupelnou. Celkový dojem ze zdárně provedené rekonstrukce je vzhledem interiéru poněkud pokažen. Ocelové schodiště, ocelová prosklená stěna a celá dispozice působí chladně a svým výrazem jako by říkala: „nejsem určen pro trvalé bydlení“.
I přesto, a především proto, že stavba (rekonstrukce) reaguje na stavební tradice a zároveň se hlásí k architektuře moderní, zaslouží si ve své kategorii ocenění nejvyšší.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.4.2014
  • 328 zobrazení
  • 0
  • 00
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 27.2.2010
  • 325 zobrazení
  • 1
  • 44
Na krásném okruhu v lesích další příjemné zastavení. cit. aut. "Hájenku jsme koupili v lednu 2010, ve velmi špatném technickém stavu, téměř na zbourání.
Přes veškeré problémy a starosti se nám podařilo vše po třech letech dotáhnout do konce a to i díky rodině a přátelům, kteří kolem nás stáli a pomáhali nám.
Restaurace byla otevřena 1. června 2013." K hájence se jde 1 km pěšky z Rabštejnské Lhoty, pro ty kterým už narostla kola je povolen vjezd pouze k dopravní obsluze.
více  Zavřít popis alba 
  • 18.7.2013
  • 324 zobrazení
  • 0
  • 00
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 17.4.2010
  • 298 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 29.5.2010
  • 282 zobrazení
  • 0
  • 00

Nebyla nalezena žádná alba.

Tohle jsou cesty několika obyčejnejch pěšáků. Jen kolem prosvištěli na dloooooouhých pochodech. Fotografováno za chůze (mobilem),.. fotky slouží jako dokument....a....mapa trasy....

Aktivní od

13. ledna 2010

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno

Mí oblíbení lidé na Rajčeti

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama